Rozbal obal - 26.10.2017 - výstava Gwénaël Morice v Kotelně

Ilustrační obrázek

Publikováno 9.10.2017 13:34

Autor: Hannah Bartíková

Kategorie: Kultura

V rekonstruované Kotelně v areálu šroubáren se koná výstava GWÉNAËL MORICE pod názvem Rozbal obal. Kurátorkou výstavy je Iva Knobloch.

Vernisáž: 26. října 2017, 17:00
Místo konání: KOTELNA, Uhelný mlýn, Areál Šroubáren 40, Libčice nad Vltavou

Výstava trvá od 27. 10. 2017 do 2. 3. 2018

Otevřeno: Po, St, Pá 9:00- 16:00


Jiný čas si lze domluvit:
na telefonu: 776 110 734
na E-mailu:  andrea@uhelnymlyn.cz
www: uhelnymlyn.cz

Výstava francouzského umělce v nově zrekonstruované industriální chrámové stavbě KOTELNY, kterou najdete v do života se znovu probouzejícím průmyslovém areálu Šroubáren v Libčicích nad Vltavou.
Stavba KOTELNY, konvertovaná architektem Patrikem Hoffmanem do moderního kabátu se otevírá veřejnosti dne 26. října, v 17:00 hodin.
Výstava Gwénaëla Morice ROZBAL OBAL, koncipovaná jako velká site specific instalace se koná u příležitosti inaugurace KOTELNY, ještě nedávno zchátralé industriální ruiny, jejíž návrat do života si jen málokdo dokázal představit. Stále jsou mezi námi ti, jejichž oči vidí potenciál budoucího ve věcech odhozených, chátrajících, určených k zániku a kteří jsou schopni jim vdechnout nový život. Architekt rekonstrukce Patrik Hoffman a výtvarník Gwénaël Morice společně připravili výstavu do velké haly KOTELNY o rozloze 300m2, lemované pětimetrovými okny.
Umělá hmota, materiál 20. století, proměňovala svůj symbolický status. Tento experimentální materiál nejprve nadchl předválečnou avantgardu. S umělými hmotami byla spojována sociální utopie všeobecného blahobytu… Po válce se vize avantgardy začaly naplňovat, plasty pronikaly hlouběji a šířeji do běžného života a v šedesátých letech „umělohmotné“ utopie vyvrcholily v očekávání radostné kosmické budoucnosti…Tuto euforii zchladila ropná krize sedmdesátých let stejně jako ekologické důsledky obtížně recyklovatelných plastů a jejich negativní dopad na lidské zdraví. Dnes jsou objekty z umělé hmoty jakýmsi mediálním symbolem environmentální apokalypsy.
Obrazy panenského mořského pobřeží s chuchvalci plastů, které vyvrhl mořský příboj, nebo varovné statistiky o množství umělé hmoty v organismech mořských živočichů…. Umělá hmota se stala až mediálním kritickým klišé pro konzumní, přesycenou společnost, společnost nadbytku, plýtvání a odpadků.
Přesto mezi námi stále žijí vizionáři, kteří dávají odhozeným umělohmotným předmětům nový život. Gwénaël Morice z použitých obalů čisticích prostředků, pracích prášků a dalších domácích detergentů jednoduše, pomocí nože, vytváří veselé objekty určené k hraní . Jeho objekty jsou smontovány na principu avantgardní techniky asambláže. Základním konstrukčním prvkem je zátka, která umožnuje dynamický pohyb a často je skrytá jako vnitřní mechanismus. Gwénaëlovy objekty jsou perfektně vyrobené, takže se snadno můžeme domnívat, že jsou vylisované z jednoho kusu a nikoliv sestrojené z nesourodých částí vyhozených obalů…
Gwénaëlova aktivita je podobná snahám raných avantgard, kterým se protivila nostalgie a které viděly potenciál tam, kde ho ostatní nevidí. Dnes, kdy umělá hmota ztratila auru vznešenosti, Gwénaël Morice ji opět nalézá. Z objektů vytváří malé environmenty, radostné umělé ráje. Veselá prostředí, optimistické situace. Jak sám říká, jeho materiály jsou určeny k setkávání a jeho objekty také…
Ve zdejším kontextu připomíná aktivita Gwénaëla Morice objekty Františka Skály nebo PET-art Veroniky Richterové. U Gwénaëla jde ale o něco trochu jiného. On sám odjakživa inklinoval k použitým, vyhozeným předmětům nebo materiálům stejně jako k hledání podstatných hodnot. Je nadaný silnou transcendentální představivostí, která pracuje s časem. Objekt z umělé hmoty je totiž pro něho prostředkem k setkávání s dalšími lidmi v dlouhodobém procesu. Tvoření objektu začíná už sběrem, shromažďováním, výměnou umělohmotného materiálu mezi lidmi, ať je to milovník nejlevnějšího vína, který mu dodává pytle zátek, nebo charitativní organizace pomáhající handicapovaným, s níž spolupracuje… Stejně tak Gwénaëla Morice zajímá i další sdílení jeho objektů, ať už ve školách nebo v chráněných dílnách. Sociální užitečnost v čase je to, co jej zajímá na jeho objektech nejvíc. Objekty tak „transcendují“ do setkávání s lidmi, do obnovy lidské pospolitosti a sounáležitosti. Tento moment je asi nejdůležitější charakteristikou Gwénaëlových participativních projektů.
Také o sobě Gwénaël Morice říká, že kultivuje pomalost. Dává věcem, lidem a dějům čas a místo, které jim náleží. Nic neurychluje. V konzumní společnosti, odpojené od podstatných hodnot, je jeho postoj blahodárně léčivý, nejen pro ty, s nimiž se skrze své objekty setkává…

Partneři projektu: BMW Group Česká republika, Designblok, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Francouzský institut v Praze, obec Libčice nad Vltavou, Atelier Hoffman.

http://www.libcice.cz/plakaty/679-vystava-v-kotelne-rozbal-obal-gweneal-morice.jpg