Menu
Město Libčice nad Vltavou
Libčice nad Vltavou
Město Libčice nad Vltavou
Libčice nad Vltavou

​​úřední hodiny

po: 7:30–12:00 a 12:30–17:00
st: 7:30–12:00 a 12:30–18:00

Libčická náplavka - ukázky návrhů architektonické soutěže, více ZDE

Městská knihovna bude 11. 7., 13. 7., 25. 7., 27. 7. z důvodu dovolené uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Historie

Kopce v okolí vltavského koridoru byly již od pravěku osídleny, což dokládají vykopávky a archeologická naleziště. Historický význam dokládá i blízkost hradiště Budeč, správního centra rodu Přemyslovců či Levý Hradec, kde přemyslovský kníže Bořivoj založil nejstarší křesťanský kostel na českém území mezi lety 882 až 884.

VZNIK MĚSTA

První zmínka o Libčicích, vlastně Libšicích se objevuje v zakládací listině břevnovského kláštera s datem 993. Kníže Boleslav v ní daruje II. klášteru v Břevnově ves Libšice, pole, les a část řeky od místa řečeného Strabol až k Podhrodcům. V těsném sousedství Libšic byly Letky na východě, Chejnov na západě a Dolany na severu. Nejstarší záznam o Letkách pochází z roku 1052. Bývalo zvykem, že si kláštery směňovaly pozemky. Zbraslavští opatové si Libšice podrželi, kdežto Letky pronajímali.

Sloučením tří sousedících obcí Libšic, Letek a Chejnova vznikl 16. srpna 1924 výnosem ministerstva vnitra městys Libčice nad Vltavou, který byl v roce 1948 povýšen na město.

Pohled na město z Choče

Zásadní proměna nastala s příchodem průmyslové revoluce. Původně zemědělská oblast se začala v polovině 19. století průmyslově rozvíjet zásluhou existence železniční dráhy. Tvář Libčic výrazně ovlivnil rozvoj místních továren. Po roce 1850 byla údolím Vltavy protažena Drážďanská železnice. Později byly na rozlehlé říční nivě na břehu Vltavy založeny železárny (výroba spojovacího materiálu) a brzy následovaly cihelny (společně s těžbou cihlářských surovin v přilehlých místech). Ve 20. letech minulého století byly Libčice lokální průmyslové centrum, se záložnou, stavebním družstvem, železárnou, dvěma cihelnami a dvěma chemickými podniky.

LIBĚHRAD

Z dalších dokumentů víme o Libčehradu, který stál na skalnatém ostrohu pravděpodobně od 13. století. V 15. století byl hrad opuštěn. Větší část hradiště dnes již neexistuje, protože byla odtěžena při stavbě železnice. Nejvýznamnějšími majiteli statků byl Břevnovský a Zbraslavský klášter a později rod Lobkowiczů.

První zmínku o existenci hrádku najdeme v Hájkově kronice (1532). Ten vyvrací mýtus, že byl hrádek pojmenován po bájné kněžně Libuši, jež jej údajně postavila. Pravdou je, že Liběhrad je název odvozený od nedalekých Libčic. Důvody vzniku této pevnůstky nad řekou nejsou známé, ale lze se domnívat, že se jednalo o správní objekt. Jeho poloha totiž nabízí úvahy o kontrole říčního obchodu, což podporuje existence prastarého přívozu v těsném sousedství, který spojoval a dodnes spojuje město s pravým břehem Vltavy.

Liběhrad

ARCHEOLOGICKÉ VÝZKUMY

Archeologové určili podle nálezů na území dnešního města tři velké sídelní skupiny tvořené lidskými obydlími i pohřebišti z pravěku. Jednalo se o osídlení přímo u řeky, kde bylo v nové době zřízeno sportovní hřiště v Letkách. Další nálezy se podařily poblíž dnešních silnic z Letek do centra Libčic a z Letek na Tursko. Největší sídelní komplex byl v Chýnově, kde bylo na dvou místech množství osad z pravěku a k nim pohřebiště s mohylami v Chýnovském háji, místě posledního odpočinku zdejších dávných obyvatel. Podle těchto nálezů lze konstatovat, že území města bylo osídleno již v období pravěku.

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Rozklikávací rozpočet

Rozpočet

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie